Roahkasmahtti bohtosat
Loahppagease fuođđogolbmačiehkarehkenastimat leat vuot dahkkon meahccevuonccesloddenáliid árvvoštallama várás. Buot rehkenastojuvvon meahccevuonccesloddešlájain leat áican nállelassáneami.
Geasi dálkkit váikkuhit meahccevuoncceslottiid čivgabuvttadeapmái. Dábálaččat liegga álgogeassi doarju čivggaid ceavzima ja dáhkida maiddái divrebiepmu oažžuma. Dán jagi geassemánnu lei jo nuppi jagi maŋŋálaga earenoamáš liekkas ja báhkkabeaivvit ledje olahuslaččat 25. Ovddit jagi ektui, maiddái suoidnemánnu lei hui liekkas, ja goikkis. Báhkain ii orron leamen hehttehus, go vássán geasi bessemat leat lihkostuvvan hui bures.
Čukčá
Čuvččá riikkaviidosaš nálleovdáneapmi leamašan ovddit guovtti logijagi áigge gulul stuorru. Mannan jagi ektui dávjodagat gaskameari mielde sturro vehá. Dávjodagat leat dábálačča stuorábut viđa fuođđoguovddášguovllus ja vuollegut dušše Davvi-Hämes.
Čuvččá čivgaossodat leat gaskamearálačča stuorit Oulus, go fas Lappis áice gaskamearálačča stuorit beassádagaid. Dáid ektui Davvi-Hämes ja Gaska-Suomas lei dábálačča unnit čivgaossodat ja hárvenaš unna beassádagat.
Hurri
Hurri riikkaviidosaš nálleovdáneapmi leamašan ovddit guovtti logijagi áigge stáđis. Mannan jagi ektui dávjodagat gaskamearálaččat sturro, muhto báikkálaš molsašuddan lei viehka olu. Dávjodagat leat dábálačča stuorábut viđa fuođđoguovddášguovllus, máŋggain guovlluin juobe mearkkašahtti stuorábut. Davvi-Hämes ja Uusimaas hurredávjodagat leat spiehkastatlaš vuollegaččat ja Uusimaas juobe gahččan beallái ovddit jagi ektui.
Hurri čivgaossodat lei mearkkašahtti stuoris (badjel 60 proseantta) Kainuus, Oulus, Davvi-Savos ja Davvi-Gárjilis, gos maiddái beassádagaid sturrodagat ledje stuorit go gaskamearálaččat.
Bakku
Bakkonálit leat jo 3-5 jagi áigge čujuhan čielga máhccama mearkkaid vearrámus bárrovuođu ektui, mii lei 2016-2017. Mannan jagi ektui bakku dávjodagat lassánedje spiehkastatlaš oktilaččat sierra guovlluin riikka. Davvi-Gárjilis, Riddo-Nuortabađaeatnamis ja Kainuus lassáneami lei garas.
Satakuntas, Davvi-Gárjilis ja Oulus bakku dávjodat lea guhkes áiggi gaskaárvvu bajábealde. go fas Davvi-Hämes rávisloddenálli lea vehá unnit go dábálaččat. Eará guovlluin nálit leat jo lahka gaskaárvvuset.
Bakku čivgaossodat lei mearkkašahtti stuoris Kainuus ja Davvi-Gárjilis, muhto earáge guovlluin bessen lea lihkostuvvan buorebut go dábálaččat.
Rievssat
Rievssaha nálli lea lassánan mášolaččat jo njealját dahje viđat jagi maŋŋálagaid. Lassáneapmi lei eanaš šlája nannoseamos guovlluin Lappis, Oulus ja Kainuus. Máddelis, gos šládja vel dihtto, nálli manai maŋos vehá dahje bisui stáđisin. Dávjodat lea dál Lappis guhkes áiggi gaskaárvvu sulain, muhto báhcá ain vuollelii Oulus ja Kainuus.
Rievssaha čivgaossodat lei vássán gease earenoamáš allat Kainuus, go fas Lappis vehá gaskaárvvus vulobealde.
± nuppástus < 15 % / + ja – nuppástus 15–30 % / ++ ja – – nuppástus > 30 %.
Rievssahis leat dieđut dušše Davvi-Supmii, gos materiála lea doarvái. Vuollel 25 golbmačihkii vuođđuduvvan árvvoštallamiidda laktásit mearkkašahtti statistihkalaš eahpesihkkarvuođat.
Stuorra giitosat rehkenastiide!
Suoma fuođđonáliid čuovvun lea riikkaviidosaččatge earenoamáš alla dásis, ja fuođđogolbmačiegat leat okta čuovvuma ofelaččain. Fuođđogolbmačiehkarehkenastimis mihtidat jahkásaččat Suoma vuovdeguovllu oasi guvllolaš meahccevuonccesloddedávjodagaid, čivgabuvttadeami ja beassádagaid sturrodagaid.
Rehkenastin dahkko eaktodáhtolašfámuiguin meahcásteaddjiid vehkiin. Oppa Suomas rehkenaste dán jagi 10.8.2021 rádjái 890 fuođđogolbmačiega. Dát lea sihke dehálaš ja giitehahtti bargu.
Rehkenastinmateriálat ávkkástallojuvvojit čuovvunulbmilis náliid dili ja nuppástusaid árvvoštallamis. Lassin materiálaid ávkkástallet dutkanulbmilii, ja nálledikšuma plánemis. Varas fuođđogolbmačiegarehkenastimiid bohtosiid ávkkástallet jahkásaš meahccevuoncceslottiid guvllolaš meahcástanáiggiid ásaheamis.
