Muhto dego hyanage, geatki lea maiddái aktiivvalaš bivdi. Vaikke geatki leage Eurohpá stuorimus neahteealli, dat lea stuorraspiren viehka smávis. Rávis njiŋŋálas deaddá dábálaččat vuollel 15 kg, varris eanemustá sulaid 25 kg.

Dan bivdán ealliid sturrodatskála lea viiddis, muolddahiid rájes gitta ealgaealliide. Go geatki gávdná ráppi dahje dat lihkostuvvá goddit stuorra sállaša, dat vurke bierggu muohttaga vuollái dahje earálágan heivvolaš suodjái. Vuorkkáin lea mearkkašupmi eandalii čivggaid ožžon njiŋŋálassii. 

Dutkandiehtu biepmus

Boazu lea geatkái dehálaš biebmoealli boazodoalloguovllus. Skandinávias bohcco oassi geatkki biepmus lea stuorimus guovllu davveosiin; Finnmárkkus oasi lea sullii 95 proseantta. Lahka boazodoalloguovllu máttarájá bohcco oassi lea báhcá vuollel 40 proseantta.

Jagiid gaskkas molsašuddan lea čatnasan ráppiid ja smávvanjiččehasnáliid valljivuhtii. Go goddesáhpánat dahje eará smávvanjiččehasat leat olut, lea geatkki čivgabuvttadeapmi stuorát go gaskamearálaččat.

Rábbebiepmu rolla lea oktavuođas sihke jagiáigái ja dutkanguovllu sajádahkii. Ráppiid oassi lea stuorimus boazodoalloguovllu máttaosiin, sulaid 60-80 proseantta. Davvin geatki lea aktiivvalaš bivdi eandalii geassi, dalle rábbebiepmu oassi báhcá doppe 20-40 prosentii. Dálvit ráppii oassi lei badjel 50 proseantta.

Geatkki goddin bohccuid lohkomearri lea jagiáiggiid mielde ja leat earut guovlluid gaskkas. Dálvit geatkkit, main leat GPS-sáddenrusttegat, godde skandinávalaš boazodoalloguovllus gaskamearálaččat 1-2 bohcco mánus. Geassit Finnmárkku getkkiid áice goddit mánus vihtta bohcco, sulaid guovttegeardásaččat go geatkkit máddelis Sarek guovllus. Geasseáigge bivdu čuohcá eanaš misiide.

Dutkanmateriála Suomas eallán getkkiid geassebiepmus ii leat, muhto dálvebiepmu čoakkádusa leat čielggadan getkkiid baikkaid analyseremiin.

Kainuu ja Badje-Gárjila njiŋŋálas-getkkiid giđđadálvve bessenbajis ealggaráppit ledje deháleamos sajis. Ealgga mearkkašupmi bođii besiid sajádagas gumppiid reviirrain. Geatkki dihtet ávkkástallat maiddái meahccebivdiin meahccái báhcán ealggabázahusaid.

Okto lihkadan njiŋŋálasat ja varrásat leat gávnnahuvvon bivdit njoammiliid. Hui gassa muohttaga áigge geatki sáhttá oažžut sálašin juobe ealgga, muhto dalle lea sáhka spiehkastatdáhpáhusas.

Anára geatkebesiin čoggojuvvon baikačájánasain boazu lea gávnnahuvvon deháleamos biebmogáldun. Analysas eai sáhttán čielggadit njiŋŋálasgeatkki ieš goddán ja jápmán gávdnan bohccuid oasi. 

Anáris ja boazodoalloguovllu máttabeale Nuorta-Suomas njoammila ja vuoncceslottiid oassi lei seammá sturrodagas, muhto oasit báhce cuovkkaoassái guobirealliid oasis. 

Albasa dihttonguovllus geatkki goddán bohccuid meari lea váttis čielggadit almmá detáljadási sáddejeaddjiid atnui vuođđuduvvan čuovvuma. Geatki bastá dávjá baldit albasa dan goddán bohcco luhtte. Muhtun guovlluin sállaša hálduiváldin dáhpáhuvvá nu dávjá, ahte geatkkis lea váikkuhus dávjodahkii, mainna albbas goddá bohccuid. 

---

Čálli lea Luondduriggodatguovddáža áššedovdi