Gollešakála bođii davás

Gollešakála oktilaš leavvanviidodat ollá Máttanuorta-Ásias Gaska-Eurohpái, muhto ovttaskas šakálat leat dál dihtton juoba rittus Norgga davábealde.

Davimus bessenguovllut leat Estteeatnamis, muhto Soađegilis jápmán ealli lei genetihkalaš meroštallama vuođul johtán sullii 2 500 kilomehtera geažes Máttanuorta-Eurohpás.

Suoma gollešakála lea vierisšládja ja danin doaisttážii ráfáiduhtton luonddusuodjalanlágain. Lea guorahallon ahte šládja sirdojuvvošii meahcástanlága vuollái, go juos máddodat álggášii stuorrut, dása sáhtašii dárbbu mielde váikkuhit.

Stuorit go rieban, olu unnit go gumpe

Gollešakála lea beanaealli mii deaddá veháš eanet go rieban, dat lea 3–4 geardde geahpit go gumpe ja das leat čielgasit oanehut juolggit. Ráves ealli deaddá 9–13 kilo.

Gollešakála sáhttá ruossanit beatnagiin dahje gumppiin, muhto orru ahte dábálaččat gumppet ádjet dahje goddet gollešakálaid mat leat deaivan daid reviirii.

Olu biebmu mas válljet

Gollešakála borrá máŋggabealagit, muhto dat lea maiddái aktiivvalaš spire. Sálašeallit leat dábálaččat uhca njiččehasat ja lottečivggat, muhto párran ja bearašin gollešakálat sáhttet goddit maiddái smávva ealgaealliid, eandalii misiid.

Vejolaš váikkuhusat

Estteeatnamis lea gávnnahuvvon ahte šakálain lea dakkáraš ávki, ahte dat goddá iežas reviirras mearkkašahtti meari neahtebeatnagiid. Uhki bivdobeatnagiidda ii leat vejolaš árvvoštallat. Suomeceakkobealji uhcit beatnagiidda juoba okta šakála sáhttá leat várálaš, muhto doaisttážii uhki lea leamašan teorehtalaš.

Artihkkala čállit giitet liggosit golle-šakála-áicamiin ja sávvet lasi áicamiid šakálain maiddái boahttevuođas.